Ovoce i zelenina chutnají nejlépe v sezoně, kdy mají nejvyšší přirozenou cukernatost. Jíst ale měsíc v kuse jahody nebo švestky se každému z nás nutně přejí. Proto v kuchyni používáme metody konzervace, které pomáhají výbornou chuť čerstvých plodů uchovat na později. A protože takové zpracování surovin stojí hodně času i energie, vyplatí se skutečně použít jen pro ty plody, které jsou kvalitní. Z nekvalitního výpěstku totiž ani sebelepší metoda nedokáže vykouzlit dobré jídlo. Pojďme se podívat na jejich přehled.

Sušení a pečení (o kterém bude řeč za chvíli) jsou techniky, které ze všech nejlépe koncentrují chuť dané suroviny. Děje se tak ale na úkor jejího objemu. Proto se sušení používá zejména v kuchyních, kde se dbá na kvalitu, nikoliv kvantitu.

Sušíme do dvou úrovní. Středně zasušené plodiny jako například rajčata nebo papriky se hodí pro následné naložení do oleje, který do sebe snadno absorbují. Druhou úroveň sušení nazýváme do úplného sucha. Ta se hodí zejména na přípravu koření. Kromě klasického koření zde ale patří také výroba nejrůznějších prachů z malin, paprik, které se hodí na dochucování pokrmů. U zmíněných paprik používáme pro sušení jejich slupku, v níž se ukrývá nejvíc chuti. O to důsledněji ale hlídáme, aby byla při pěstování paprika co nejméně chemicky ošetřována

Jak sušení probíhá? Plody rozpůlíme a vyjmeme z nich případné pecky nebo jádra. Sušíme je pak celou noc v elektrických sušičkách nebo profesionálním konvektomatu. Jak vidíte, příprava je snadná, ale náročná na spotřebu elektřiny.