Stejně jako dospělí i nejmenší děti samozřejmě potřebují přísun vitamínů. Většinu z nich přijímají formou mateřského mléka, ale některé jim musíme podávat “zvenku”. Jaké a kolik? Pojďme si na to dnes posvítit.

 

Správná suplementace je nejdůležitější právě u kojenců, kteří nemají možnost získávat důležité vitamíny z jiné potravy z než mateřského mléka a jejichž organismus si ještě není schopen mikronutrienty sám vytvořit. Mateřské mléko je velmi důležitou a nejvýživnější potravou pro miminko, jakou mu může maminka nabídnout. Proto je velmi důležité kojení podporovat, i když ne vždy tomu tak bylo. Existují však látky, které se vyskytují v mateřském mléce v malé míře nebo vůbec a miminko je závislé na jejich dodávání “zvenku”.

Na vitamín D u dětí nesmíme zapomínat. V Česku se již několik let podává preventivně všem miminkům především jako prevence onemocnění jménem křivice (latinsky rachitis). Tento vitamín je vlastně hormonem a je důležitý z mnoha dalších důvodů jako jsou správný metabolismus kostí, funkce imunitního systému, ochrana před srdečními a onkologickými nemocemi nebo vliv na přepis některých genů.

 

V poslední době se všude kolem nás objevují četné informace o pozitivním vlivu vitamínu D (který rozhodně má!) a nutnosti suplementovat ho doplňkem stravy z té či oné reklamy. Vždy raději čtěte složení daného doplňku stravy a u miminek se vždy poraďte s pediatrem o dávkování daného preparátu.

 

Nejdůležitějším zdrojem vitamínu D je sluneční záření a případně zdroje ve výživě. Především bychom měli podporovat zdravý životní styl, který zajistí dostatečné přirozené zdroje vitamínu D (minimálně dvakrát týdně jíst ryby, dále mléčné výrobky, drůbeží maso, mateřské mléko či obohacené kojenecké formule apod.). Doplnění pomocí suplementací by mělo přijít na řadu až ve chvíli, kdy skutečně nejsme schopni zajistit dostatečný příjem vitamínu D přirozeně. Jenomže to málokdo z nás v dnešním světe zvládne a spíše nám všem více či méně chybí. A jak bylo zmíněno výše, miminkům nestačí pouze zdroj z mateřského mléka, proto vždy raději novorozenci či kojenci kapku vitamínu D podávejte.

 

Dětem kojeným a živeným umělým mlékem od druhého týdne života v průběhu celého 1. roku podáváme vitamín D3 (cholekalciferol) v dávce 400–500 IU denně, což zpravidla odpovídá jedné kapce preparátu.

 

Za tolerovatelnou horní hranici denního příjmu vitamínu D u zdravého kojence je považováno 1 000 IU. Toto zahrnuje i příjem vitamínu D v kojenecké formuli, příkrmech (pozor na obohacení příkrmů, např. kaše s vitamínem D) nebo potravinových doplňcích!

Často na doplňcích najdete jiné jednotky, které si musíte převést:
Vitamín D3 ve zdrojích: 1 μg = 40 IU (tedy např. 10 μg / 400 IU vitamínu D3.
 

Do zdrojů vitamínu D musíme počítat např. i olej z tresčích jater. Pokud tedy podáváte tento doplněk stravy, určitě se podívejte na obal, kolik v něm vitamínu D je, a přepočítejte dle uvedeného vzorečku na IU. Celková dávka nesmí u dítěte přesáhnout 1000 IU!

 

Plošná suplementace pro děti staršího jednoho roku není dle doporučení nutná, pokud děti nepatří do rizikové skupiny – na což by vás pediatr upozornil. Nicméně opět, kdo z nás hlídá dostatek ryb v jídelníčku? Pokud si nejsme jistí, můžeme provést odběry či budeme důkladněji hlídat zdroje.
 

Já osobně však doporučuji suplementovat vitamín D ještě i ve druhém roce v zimních měsících. V našich zeměpisných šířkách je totiž v této době málo slunečního svitu a náš příjem ryb je většinou velmi nedostatečný.

 

Vitamín K hraje důležitou roli v kaskádě krevního srážení (když je ho málo, krev se sráží špatně, a to může vést např. ke krvácení do žaludku nebo z pupečního pahýlu, velmi vzácně dokonce ke krvácení do mozku). 

Novorozencům, kteří mají vitamínu K málo – a i zde platí, že velmi málo ho obsahuje i mateřské mléko – je důležité podávat ho externě, abychom provedli dostatečnou prevenci takzvané krvácivé nemoci novorozence.